Rozvlněná krajina kolem Nové Paky lákala ke svahovému létání, ale stabilní letiště tu chybělo. To se změnilo až po druhé světové válce v roce 1947. U kolébky stála dvě československá letecká esa – stihači bojující v řadách RAF – první předseda aeroklubu plk. Adolf Vrána a místopředseda aeroklubu plk. Otakar Hrubý. Založili aeroklub a na stráni nad Brdem se začalo budovat letiště, které dosáhlo dvoukilometrové délky dráhy při osmdesátimetrové šířce. U vzletové a přistávací dráhy byl tehdy postaven hangár, který plní svou funkci doposud a vedle byla postavena věž se zázemím. V místě někdejší věže dnes stojí dřevěná klubovna. Začalo se tu vesele létat, ale přišel únor 1948 a po něm se situace výrazně zkomplikovala. Vznikl Doslet (předchůdce Svazarmu) a některým pilotům, kteří nebyli vyhozeni hned při prvních politických čistkách, se „železnou oponou“ zadrátovaná republika nezdála jako ideální místo k životu. Dva mladí letci, Radko Pavlovec a Ladislav Čeřovský se za pomoci svých přátel bratrů Adamcových dohodli, že ulétnou se strojem Praga-Baby, který byl před tím konfiskován továrníku Šolcovi. Letoun právě, stejně jako mladí letci náležel ke stavu Dosletu Nová Paka. Navíc Radko Pavlovec měl na starosti technický materiál a Ladislav Čeřovský byl náčelníkem plachtařského odboru. Oba se tedy pustili do opravy rozloženého letounu (motorové stroje musely být právě kvůli úletům za hranice v některých aeroklubech uzemněny a rozebrány), sehnali mapy Německé spolkové republiky a určili cíle letu, kterými měly být buď Norimberk, nebo Frankfurt nad Mohanem. Oběma letcům ještě s některými opravami pomáhali i bratři Adamcové. A po té co se podařilo opatřit palivo, olej a další náležitosti, bylo rozhodnuto, že se poletí 3. září 1952 v noci. Bohužel těsně před odletem na letiště vtrhla eskorta Sboru národní bezpečnosti a všechny čtyři zatkla. Výsledkem byly poměrně drakonické tresty Radko Pavlovec vyfasoval 12 let, Ladislav Čeřovský 6 let, Bohuslav Adamec 10 let a Norbert Adamec 4 roky, přičemž všichni putovali na tvrdé práce do dolů v Jáchymově. A následoval i trest pro Novopacký Doslet, aeroklub byl rozpuštěn a letiště uzavřeno a rozoráno. Do hangáru se nastěhovali zemědělci a místo letadel se zde na roštech sušil len. Nutno poznamenat, že v tomto případě došlo i na takzvané Boží mlýny, protože soudce, který poslal mladé piloty za mříže, za nimi za pět let putoval za braní úplatků rovněž…
O čtyřicet let později, po roce 1990 se však létání na toto letiště vrátilo, vznikl Aeroklub LAA – Stará Paka a posléze Podkrkonošský aeroklub Stará Paka. Byl opraven hangár a pronajata dvě letadla Typhoon a Kitfox. Obnovena byla vzletová a přistávací dráha, ale v menších rozměrech 580m x 35m se směry 28/10. Okruhy byly po dohodě s Obecním úřadem stanoveny jako jihozápadní a to pravý i levý ve výšce 780 m/2560 ft MSL ( nadmořská výška letiště je 480m ). Jedná se o neveřejnou plochu s travnatým povrchem pro sportovní létající zařízení (SLZ) vzdálenou přibližně 2 km severozápadně od Nové Paky ( GPS poloha 50° 30′ 05“ N; 15° 28′ 59“ E ). K vidění jsou zde letadla jako Kitfox, Tulák, Condor, Yetti, Sluka a další.
Na letišti se také schází letečtí modeláři z LMK Nová Paka a pořádají tu modelářské soutěže.
Zvláštní kapitolou jsou letecké dny tzv. „Modré soboty“, kdy je možné shlédnout vystoupení pilotů a leteckých modelářů.
„Přijďte pobejt!“
